Photo diary z Česka

Zdravím vás ♥

na přelomu února a března jsme se bohužel dozvěděli, že přítelovo babička je v nemocnici a umírá. Nebylo tedy nad čím přemýšlet a okamžitě jsme začali shánět letenky domů. Původně jsem neměla v plánu jet, ale nakonec jsem využila příležitosti vidět své blízké a i podpořit přítele v této nemilé situaci. Vše jsme tak nějak zvládli zařídit během asi dvou dnů a v sobotu, 29. února, brzy ráno jsme už byli na cestě domů. 

I přes to, že důvod naší návštěvy nebyl vůbec pozitivní, snažila jsem se si ho užít. Táta pro nás přijel na letiště, pak jsme rovnou v Praze nabrali i mou mamku a v Kadani jsme si zašli na oběd, zatímco přítel šel ke své rodině. Večer jsem strávila jen s mamkou u nás doma a bylo to super, koukaly jsme na Peče celá země, povídali si a povečeřely spolu. Takový večer jsme spolu nezažily snad nikdy, užila jsem si to tak, že jsem neudělala jedinou fotku, přitom vždycky plánuju, jak si s mamkou konečně uděláme společné fotky. Klasika :D

Druhý den se k nám zas přidal táta, vzali jsem mamku do úžasné kavárny café Korek a později jsme vyrazili do kina na Volání divočiny, což se nám všem mimochodem moc líbilo. Ačkoli jsou rodiče rozvedení, jsem neskutečně vděčná, že spolu vychází a táta dokonce nenechal jet mamku večer vlakem domů, takže nám natankoval, půjčil auto a s přítelem jsme ji tak mohli odvézt domů, což znamenalo 2,5 hodiny tam a 2,5 hodiny zpět, ale ještě jsme si cestou mohli povídat a měla jsem jistotu, že mamka dorazí domů v bezpečí.

V pondělí jsme měli krásné počasí a strávili jsme s přítelem odpoledne zařizováním pár věcí ve městě, zašli jsme si na kafe a dortík a cestou domů jsme nám a tátovi koupili čínu a dezert, takže se u nás stavil na večeři.

V úterý jsem měla rande s mou nejlepší kamarádkou opět v naší oblíbené kavárně a prokecaly jsme tam přes šest hodin. Bylo to super a udělaly jsme i nějaké fotky, což bych si určitě ráda zopakovala a fotek udělala i víc. Okolo půl sedmé mě vyzvedl táta s přítelem a jeli jsme do kina na dokument V síti, který nás všechny šokoval a určitě na něj neváhejte zajít, pokud bude ještě možnost. Po kině jsme si doma ještě udělali českou klasiku, chleba ve vajíčku, zabalili jsme si a ve středu ráno už jsme zas byli na cestě zpět do Anglie.

Přítelovo babička bohužel ve středu v noci po našem odjezdu zemřela, ale byla v takovém stavu, že to pro ní asi byla i úleva a už by se jen trápila. Přítel byl u ní každý den a věřím, že to její odchod určitě usnadnilo, snad na něj i čekala, aby se mohla rozloučit. Já jsem moc vděčná (a to i hlavně vzhledem k tomu, jaká je situace nyní) že jsem mohla 4 dny takto naplno využít, vidět své blízké a že i oni byli ochotní si na mě udělat čas, třeba i za cenu vzatí si dovolené a změny plánů naprosto na poslední chvíli. DĚKUJU VÁM♥

P.P.S. Původně jsem tak brzy po Vánocích domů jet vůbec neplánovala, protože jsem si šetřila peníze na jiné cestování, které jsem měla letos v plánu. Měla jsem ale nutkavý pocit jet a vzhledem k tomu, co se teď ve světě děje, je to pro mne jen další důkaz toho, jak důležité je naslouchat sám sobě, na to obzvlášť v této situaci nezapomínejme.
Zůstaňte v bezpečí♥