Kabrioletem po řeckém pobřeží

sobota 28. listopadu 2020 Chalkidiki, Řecko

Krásnou neděli ♥

Zase a opět- děkuji za vaše krásné komentáře k minulému článku ♥ Všech si vážím, všechny čtu a mám z každého ohromnou radost!

Ještě než se vrhnu na články s vánoční tématikou (a že toho mám letos v plánu!), chtěla bych tady na blogu zakončit naše řecké dobrodružství. Den o kterém chci psát byl naprosto úžasný. Možná jeden z nejlepších v mém životě a já na něj často ráda vzpomínám.

Už několik let jsme si s přítelem chtěli půjčit v létě kabriolet a udělat si v něm hezký výlet. Nějak to vždy nikdy nevyšlo, či nebylo na dovolené co prozkoumávat. V Řecku jsme koukali na nějaké výlety, jako jsme měli třeba výlet katamaránem loni na Fuerteventuře, ale nic se nám nelíbilo. A to bylo jasné znamení!

Přítel nakonec udělal průzkum a našel půjčovnu, která půjčovala tohle “kabrio”. Nebylo to úplně kabrio, spíše šlo o stahovací střechu, ale protože to byla jediná půjčovna, která podobné auto nabízela a mohli nám ho dovézt před hotel, což jsme potřebovali, protože jsme byli mimo město, naprosto to stačilo.

Když mi to pak ukazoval a chtěli jsme si auto zamluvit, chvíli jsem zaváhala, zda to není zbytečná útrata a jestli nemáme vzít obyčejné auto, které bylo o polovinu levnější. Naštěstí mě Martin přemluvil zmiňováním kladů a já si řekla, že přeci jenom žijeme jen jednou. A opravdu, tenhle zážitek stál za všechny peníze a klidně bych zaplatila i víc, jak úžasné to bylo! Nikdy předtím jsem v kabrioletu nejela a byl to vždy můj sen, a už teď vím, že to určitě nebylo naposledy. Auto jsme si pronajali online ze stránky chalkidiki-cars.com, cena nakonec byla cca 67€ i s poplatkem za přivezení a odvoz k hotelu a lepší pojistku, která kryla vše. 


Anniversary surprise | 5 let spolu

neděle 15. listopadu 2020

 Ahoj ♥︎

dnes pro vás mám jistě veselejší čtení než minule. Každopádně moc DĚKUJI za krásné a milé komentáře, které jste mi tam zanechali ♥︎

Na tuto sobotu nám s přítelem připadalo naše už páté výročí. Je opravdu šílené a neskutečné, jak to letí a já vidím jako včera, jak jsme jeli na náš první výlet, kde jsme byli na prvním rande, jak pro nás bylo vše tenkrát nové a jak jsme se nemohli dočkat, až spolu začneme bydlet.

Každý rok výročí nijak extra neřešíme, obvykle se domluvíme, že si zajdeme někam na dobré jídlo nebo si naplánujeme předvánoční víkend v nějakém hezkém městě. Bohužel to ale letos možné není a asi ani nebude, a proto jsem si pro přítele připravila malé překvapení v podobě nových příchutí jeho oblíbeného rumu. Jednu etiketu na lahvi jsem mu i personalizovala- díky za Ebay tady v UK! 




Musím říct sbohem...

neděle 8. listopadu 2020

Tohle se mi nepíše vůbec snadno, ale asi už je čas...

Mrzí mě, že jsem se dlouho neozvala a nebyla vůbec aktivní, a to ani tady, ani na instagramu. Bylo to to poslední, na co jsem měla náladu.

Původně jsem pro vás měla připravený krásný článek, ale celkově poslední týdny nemám vůbec dobré období, takže už tak jsem na tom nebyla psychicky moc dobře. Snažila jsem se s tím různě bojovat a poslední víkend v říjnu jsme se chystali si s přítelem udělat pěkný halloweenský víkend, koukat na filmy, vyřezat dýně a něco dobrého si uvařit.

Jenže bohužel, jak se říká, vždycky může být hůř... V pátek večer jsem se mazlila s naším morčecím kloučkem a všimla si, že je něco špatně.

Nezdálo se nám to, takže jsme okamžitě volali a jeli na veterinární pohotovost. Nebylo moc co dělat, takže jsme se chytili i poslední mizivé šance a jeli ještě rychle na další pohotovost, kde se měli více specializovat na menší zvířátka. Broučka jsem celou cestu měla u sebe v dece, zahřívala ho vlastním dechem a mluvila na něj... Bohužel než jsme tam dojeli, doktorka nám řekla, že už odchází a jediné, co mohou udělat, je mu to ulehčit. To bylo asi nejtěžší rozhodnutí v mém životě, které jsem nikdy dělat nechtěla, ale to poslední, co bych si přála je, aby se trápil. Vzhledem k tomu, co mu asi bylo, což nám s přesností nedokázali říct, by se pravděpodobně udusil. Byla to naprosto příšerná noc i celý víkend.

Tady v Anglii je veterinární péče velmi drahá a mít jakékoliv zvířátko je finančně nákladné. I toto nás stálo opravdu velké peníze, o to víc je mi líto, že jsme nemohli udělat vůbec nic, přestože jsem byla připravená vydat úplně všechno, co mám, jen abych ho zachránila.

Vím, že pro někoho je toto možná přehnané a že jsou lidé, kteří berou zvířata “jen” jako zvířata. Kromě toho, že já mám raději zvířata než lidi, tak i u nás doma je a vždy bylo zvířátko členem rodiny, a pro mě speciálně jsou má morčátka jako moje děti. Miluju je a udělala bych pro ně cokoliv

Filmové a seriálové tipy

sobota 24. října 2020

Další věc, kterou o mě zatím možná nevíte: Jsem velký milovník filmů a seriálů. Miluju hlavně klasiky (Jurský park, Titanic, Sám doma) ale i staré filmy (Prázdniny v Římě s Audrey, Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem) a taky mě moc baví ne tolik známé a neokoukané věci, klidně i nízkonákladovky na youtube. Proto bych vám ráda čas od času něco doporučila, a jelikož tu máme podzimní upršené a mlhavé a tajemné před-Halloweenské období, snažila jsem se vybrat i podobně laděné a i ne tak úplně známé filmy.

Po kliknutí na název filmu se dostanete na jeho profil na CSFD, ALE!... chtěla bych vám upřímně doporučit, abyste si o filmech nic předem nezjišťovali, nečetli komentáře na CSFD a nejlépe nekoukali ani na trailery, protože spousta z nich prozrazuje hlavní zápletku a tím si zkazíte celý dojem z filmu.

 

Jinak ještě musím říct, že nemám ráda klasické horory typu Záhada Blair Witch, Insidious, V zajetí démonů nebo Saw, a různé další klasické duchařiny, prostě mě nebaví a přijdou mi předvídatelné a přitažené za vlasy. Toto u mě tedy moc nenajdete, ale i tak zaručuji dávku strachu nebo napětí.


zdroj obrázku: mesto-slavicin.cz

Faunův labyrint
Rok 1944.  Dvanáctiletá Ofélie je se svou matkou na cestě za novým otčímem, frankistickým důstojníkem, který na severu Španělska potlačuje zbytky republikánského povstání. Život ve vojenské posádce uprostřed bojů, s nedostatkem jídla a chladným vztahem s otčímem není nic, kde by se mladá dívka mohla cítit doma. 
Jenže poblíž v lesích ve starodávném labyrintu potká dívka jednou v noci starého fauna, který ji prozradí, že je ztracenou princeznou kdysi mocné pohádkové říše a také poslední nadějí na její záchranu. Než se ale opět setká se svým královským otcem, musí splnit několik úkolů... Jak vám fotka může napovědět, rozhodně nečekejte žádnou pohádku. 



zdroj obrázku: ceskatelevize.cz

Proroctví z temnot
Tenhle film jsem kdysi viděla, ještě jako malá a dost jsem se bála. Pak jsem ho viděla znovu celkem nedávno a bála jsem se skoro úplně stejně, ačkoliv jsem si děj pamatovala a nejde úplně o klasický horor. Nicméně je natočený podle skutečné události z roku 1967, sami si můžete celkem jednoduše dohledat o fenoménu motýlí muž- ale nejlépe až po filmu!
Našemu hlavnímu hrdinovi zemře žena, která před smrtí malovala do svého zápisníku podivná stvoření a kresby. Nic z toho nedává smysl, ale po příjezdu do městečka Point Pleasant její muž zjišťuje, že nebyla jediná, kdo něco podobného viděl... 



zdroj obrázku: ceskatelevize.cz
Zasněžené švédské sídliště, jeden mladý outsider a tajemná nová sousedka. Asi můžu prozradit, že kdo má rád tématiku upírů, ale Stmívání je na něj moc velká slaďárna, tohle by se vám mohlo líbit mnohem víc...



zdroj obrázku: ceskatelevize.cz

Ospalá díra
Klasický příběh mladého na svět realisticky pohlížejícího detektiva, kterého se starší kolegové “zbaví” tím, že ho pošlou k řešení případu do Sleepy Hollow, kde údajně řádí bezhlavý jezdec. Perfektní halloweenská atmosféra, krásné kostýmy i napětí až do konce. Oh, a mladý Johnny! 



zdroj obrázku: cinemart.cz

Všechno nejhorší
Představte si, že na konci dne vás někdo zabije a v tu chvíli se vzbudíte a začínáte ten samý den. Znovu a znovu.... Tenhle film není zas tak neznámý, ale jestli jste ho ještě neviděli, doporučuji, nás s přítelem docela bavil. Už je venku dokonce i druhý díl.




zdroj obrázku: horor-web.cz

Čekej do tmy
Představovali jste si někdy, jaké to je být slepý? A co tak slepý a s nebezpečným zločincem v domě? Tak přesně v téhle situaci se ocitá hlavní hrdinka tohoto filmu, kterou hraje úžasná Audrey Hepburn. Nemá šanci na přežití nebo ji právě její handicap poskytuje výhodu? Napětí zaručeno!




zdroj obrázku: novinky.cz

Purpurový vrch

Druhý Guillermo del Toro na mém seznamu, i když bych řekla, že dějově slabší než Faunův labyrint. Přesto se trochu nečekaně jedná tak trochu o duchařinu, ale vzhledem k dokonalé atmosféře, perfektním kostýmům a Tomu Hiddlestonovi, se mi film líbí. 
Na svou dobu emancipovaná žena, naše hlavní hrdinka, si záhy po podivné smrti svého otce vezme cizince, kterého sotva zná a odjíždí s ním a jeho zvláštní sestrou žít do Anglie. Ve starém sídle ale vypadá vše strašidelně i ve dne, natož v noci. Sníh se díky půdě zbarvené do červena mění spíše na krvavé stopy a naše hrdinka brzy zjistí, že tu něco tak úplně nehraje.



zdroj obrázku: csfd.cz

Život Davida Galea

Kate Winslet je jedna z mých top hereček a její filmy vám budu doporučovat asi víc než je zdrávo. V tomto případě hraje novinářku, která má udělat rozhovor s profesorem filozofie, který je nečekaně odsouzen k trestu smrti za vraždu a znásilnění. Opravdu by byl něčeho takového schopný? Proč by to dělal? A pokud ne, tak kdo je za to vše zodpovědný?
A jaký je váš názor na trest smrti? Možná vám tento film pomůže trochu změnit pohled. Připravte se doslova na napětí do poslední minuty. 



zdroj obrázku: abc.es

La Cara Oculta

Tenhle film jsem kdysi také viděla na doporučení jedné blogerky, už si bohužel nepamatuji které. Myslím, že to byl první španělský film, který jsem kdy viděla a bylo to zas něco úplně jiného. 
Španělský dirigent si s přítelkyní pronajme starý osamělý dům, ona ho ale kvůli nevěře záhy opouští. Hlavní hrdina na nic nečeká a brzy už má za svou přítelkyni náhradu. Netrvá dlouho a žena se k němu nastěhuje. V domě ale začne slýchat podivné zvuky a zjistí, že po jeho bývalé přítelkyni pátrá policie.... Nic ale není, jak se zdá.


A nakonec jako třešnička na dortu něco i pro milovníky seriálů:



zdroj obrázku: amazon.co.uk
Krevní pouta
Neřekla bych, že je to vyloženě extra kvalitní seriál, ale viděla jsem ho několikrát a vždy mě bavil. Něco dalšího pro milovníky upírů, protože s jedním takovým začne (i když ze začátku spíše nechtěně) spolupracovat bývalá policistka a nyní soukromé očko, Vicky. Případy se samozřejmě budou týkat nadpřirozena, ale i klasického milostného trojúhelníku mezi ženou, upírem a policistou, ex přítelem naší hlavní hrdinky. 
Na první pohled spíše nízkorozpočtové, ale možná právě proto mě tato série bavila. 
Pokud by i vás zaujala, seriál je natočen podle několika stejnojmenných  knih od Tanyi Huff, kterými si také můžete zpříjemnit podzimní či zimní večery. 


zdroj obrázku: nowletstalkmovies.wordpress.com
Ospalá díra
Ne, nespletla jsem se a nejedná se o již výše zmínění film. Podobnost tu naleznete jen ve jménech některých hrdinů a v bezhlavém jezdci. 
Ichabod Crane se probouzí po několika staletích do přítomnosti a do městečka Sleepy Hollow, kde nedlouho poté potkává sympatickou policistku, se kterou se zaplétá do boje proti zlu, bezhlavým jezdcům a také tak trochu úplně jiné době. 



zdroj obrázku: Jim Fiscus/Jim Fiscus/SHOWTIME

Penny Dreadful 

Zato tento seriál mohu s nadšením označit za jeden z nejlepších, které jsem kdy viděla. Najdete tu klasické postavy jako Victor Frankenstein, Drákula nebo Dorian Grey a jejich propojení na nové postavy a příběhy, to vše z perfektně vytvořeného Londýna na počátku 19. století.
Děj je velmi komplikovaný a velmi rozvinutý a rozhodně se nebudete nudit, spíš budete jen přepínat na další a další díl.



zdroj obrázku: episodate.com

Paranormal witness

Pokud se chcete bát a máte rádi právě klasické duchařiny, tady máte o strach postaráno. Tenhle americký seriál je založený na vyprávění strašidelných příběhů, které se lidem skutečně staly. Nedoporučuji koukat, pokud budete sami doma, věřte mi :D 

Doufám, že se inspirujete a budu hrozně ráda, když mi napíšete, ať už tady nebo třeba do zprávy na instagram, jestli jste nějaký film viděli a zda se vám líbil, případně jaké emoce ve vás vyvolal. Všechny zprávy a komentáře čtu a jsem zvědavá! :D 

Řecko photo diary II

neděle 11. října 2020

Moc Vás zdravím 

a prvně bych Vám všem chtěla od srdce poděkovat za nádherné komentáře k minulému článku. Fotografování je moje veliká vášeň a to, že se vám moje fotky líbí je asi nejvíc ♥ Takže děkuju!

Jak jsem říkala, fotek jsem udělala opravdu ohromné množství a i když jsem jich hodně vytřídila a některé si nechala jen pro sebe, mám tu pro vás další nálož, doufám, že si ji také užijete!


Jeden den jsme se šli projít dál po pláži a narazili jsme na tohoto fešáka 😍

Řecko photo diary I

neděle 4. října 2020

Vítám Vás u nového článku plného fotek z naší doslova last minute dovolené v Řecku. Upřímně, ani jsem letos nedoufala, že bych mohla někam letět a hele, letěla jsem už 6x


Letos jsme už z našeho cestovního itineráře museli smazat vysněnou dovolenou v Maroku a New Yorku. Pak jsem byla dojatá, že můžu vůbec domů a čekala, že se svět od srpna bude vracet k normálu. Ale kdepak, už v dubnu hlásili druhou vlnu a tak si jí také udělali. 


A protože jsme s přítelem svojí dovolenou nechtěli prosedět doma, začali jsme plánovat: když padlo Maroko a New York, řekli jsme si, že pojedeme zas na Kanáry. Padla na ně karanténa. Pak že pojedeme do Chorvatska, pár dní na to přišla karanténa. Tak jsme naplánovali super roadtrip po Portugalsku, opět přišla karanténa. Náš nouzový plán pak byl roatrip po Skotsku, jenže tam jsem chtěla vzít i tátu a Anglie na Česko dala karanténu, jak jinak. Chvíli jsme dokonce zvažovali i Turecko, kam jsme ale nikdy moc nechtěli, ale když jsme zjistili, že bychom museli mít roušky i na pláži (WTF?!), hned to padlo ze stolu. 


Budu věřit, že to má svůj důvod a prostě to tak teď je, ale někam jsem ještě jet a nabrat síly musela. Tak jsme ve středu v noci koupili dovolenou od naší oblíbené cestovky a v neděli v noci už byli na cestě za mořem a sluncem.


V pondělí odpoledne jsme už dorazili do hotelu Blue Lagoon Princess v části Chalkidiki na pevninském Řecku. Samozřejmě jsem hodně fotila proto se s vámi podělím o hromadu fotek, jen na zrcadlovku jsem jich udělala přes 2000 :D (Prosím, řekněte, že v tom nejsem sama?!)

Zámek Blatná a Jindřichův Hradec

středa 23. září 2020

Ahoj! ♥
Já vás všechny aktuálně zdravím z hotelového pokoje v Řecku a posílám alespoň takhle na dálku trochu slunce a pozitivní energie! Dnes tu pro vás mám dva krásné zámky v jižních Čechách, které jsme navštívili s tátou, když jsem byla v Česku. Je to už přes měsíc, ale udělali jsme nějaké fotky a protože to tu beru jako deník, ráda bych je tu měla. Rovnou se s vámi podělím o dojmy a třeba ještě stihnete nějaký ten výlet než skončí sezóna.

Další fotky ještě najdete v mém předchozím článku z dovolené v Česku!

Jako první jsme zamířili do Blatné, která je známá hlavně díky pohádce Šíleně smutná princezna, která se zde natáčela. Byla to má první návštěva a zámek se mi opravdu líbil, krásná a vůbec ne nudná prohlídka. Škoda jen, že ten den bylo neskutečné horko a tak jsme si nezvládli zahrady a oboru projít tak, jak bychom chtěli a také, že si paní majitelka nepřeje, aby se zde fotilo. To mě prostě vždy zklame a v dnešní době mi to přijde jako přežitek. Také mi bylo moc líto koníků, kteří v tom šíleném počasí museli vozit rozmazlené smrady, pardon, navíc tam stáli úplně bez vody, to je za mě asi to nejhorší a zakázala bych to.


Jinak zámek má i krásnou oboru s daňky, kteří jsou přátelští, ale protože je krmí každý, už si toho moc nebrali. Jinak je ale krásné je i jen pozorovat. Mají zde také pávy a to i bílé, jejichž úplně malinkatá miminka jsme měli to štěstí vidět, bohužel jsem je ale nestihla vyfotit












Druhý den jsme mimojiné vyrazili na zámek v Jindřichově Hradci. Zde jsem také byla poprvé a upřímně, moc jsem nečekala, ale s tátou jsme byli oba nadšení! Dorazili jsme docela brzy, myslím, že před desátou ranní, ještě tu skoro nikdo nebyl.

Zámek má 5 okruhů a není se čemu divit, je opravdu velký. S tátou jsme si vybrali dva- Interiéry 18. a 19. století a základní okruh Adamovo stavení. Musím ale říct, že jsme se shodli na tom, že pojede-li sem na výlet nějaká rodina, plácnou se vcelku přes kapsu, zvlášť budou-li chtít vidět více než jeden okruh.

Jinak se nám tu ale líbilo, interiéry opravdu krásné a propracované, moc milé obě paní průvodkyně (u jedné bylo znát, že je do historie opravdu zapálená!) a i samotné město je krásné. Bylo také super, že se dalo normálně fotit i v interiérech a že jsme nemuseli mít roušky :D
Asi týden a půl po nás, tu byla také moje mamka s přítelem a také se jim tu moc líbilo. Takže rovnou čtyřnásobné doporučení!






















Musím přiznat, že většinu těchto fotek fotil táta a to ze dvou důvodů: První je, že si chtěl zkusit focení s mou novou zrcadlovkou, a za druhé jsem já většinu času natáčela a fotila na telefon. Myslím, že mu ale nebude vadit, když se o ně podělím, zvlášť když jsem přidala tuhle poslední povedenou momentku, aneb mé pravé já :D 

Byli jste letos někde po Česku, třeba na nějakém krásném zámku? Případně jaký je váš oblíbený hrad či zámek u nás?