Opět musím říct sbohem...

středa 27. dubna 2022

Ach jo, tohle se vždycky píše tak těžce...

Vím, že spoustě z vás se vždy líbí má morčátka. Jsou velkou součástí mého života a navíc sama ráda sdílím radost, kterou mi přinášejí. Už bych bez nich nemohla být. Mám je odmala, takže jsem jich už ztratila několik, a vždycky je to hrozná bolest.

Kdo mě sledujete na instagramu, tak už to víte, ale myslím, že moje malá si zaslouží i celý článek na blogu. Vlastně už v jednom ze článků tohoto roku jsem psala, že je jedna naše morčinka nemocná. Bohužel, i přes pozitivní návštěvu u specialistky na morčata a 7 hodinách v autě, jsou věci, které nemůžeme ovlivnit. A tak nás v pondělí 11.dubna opustila má drahá Zuzanka.





Ještě zhruba dva týdny a byla bys tu se mnou 6 let. A přitom jako by to bylo včera, co jsem si domů přivezla malou ustrašenou kuličku, dokonce s překvapením v bříšku, ale to jsem tenkrát ještě netušila. Vím, že to lidé nepochopí, a je mi to úplně jedno, nebyla jsi JAKO moje dítě, byla jsi moje chlupaté dítě. Moc mi chybí, jak mě vítáš každé ráno a kdykoliv přijdu domů, jak mazlivá a chytrá jsi byla. Lidé morčata podceňují, ale když si člověk opravdu všímá, jsou velmi inteligentní, učenlivá a komunikativní, jen nepoužívají slova. A i oni dokážou velmi dobře číst ve vás. 









“Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.”

- Antoine de Saint-Exupéry


To ona byla důvod, proč jsme poslední dobou téměr nikam nejezdili a nikde, včetně blogu, ig a youtube, jsem nebyla tak aktivní, jak jsem si na začátku roku přála. Ale nelituji toho. 

Vím, že to některé bude zajímat, tak vám to sem ve zkratce rozepíšu. Malá měla cysty na vaječnících, které rostly a navíc byly hormonální, takže pomalu ztrácela chloupky na bocích. Dají se odstranit, ale vzhledem k jejímu věku a zátěži, jakou je pro morčátka anestezie, nám nebyla doporučena a bylo by dost možné, že by se z ní už neprobudila. Pak se k tomu zřejmě přidali ještě i dvě mrtvičky. Poprvé nám to nedošlo, mysleli jsme, že skotačila a narazila si nožičku, na kterou nechtěla došlapovat, to bylo na Vánoce. Na veterině nic nezjistili, protože než jsme tam dojeli, tak už byla zase docela v pořádku. Podruhé to bylo asi měsíc a půl předtím než odešla, a to už jsem myslela, že se z toho nedostane a odchází. Doslova celý den jsem s ní ležela v křesle, hladila jí, zabalila do její oblíbené deky a snažila jsem se, aby něco snědla. Posledních pár měsíců jsem se každý den budila s tím, že už tu nemusí být … 


den, kdy jsem si ji přivezla domů 


s drobečkem, kterého o měsíc později nečekaně porodila



A jelikož jsem nevěděla, jaký den může být poslední, chtěla jsem ten čas využít na maximum a být s ní, co to jen šlo. Kdykoliv měla horší den, vypadala, že je smutná, že jí něco bolí, atd., prostě jsem všechno zahodila a jen jsme byly spolu. A vlastně i další dny. Rozhodně jsem nechtěla být pryč, kdyby se něco stalo, .. 

Jsem ráda, že jsem udělala vše, co bylo v mých silách, finančně i časově, že jsem se rozhodla vždy pro to lepší a ne snazší. Neodjet bez ní do UK, i když to po mě požadovali. Nejet na dovolenou mimo UK, aby mohla být s námi. Strávit celý den v autě, abych měla názor opravdové odbornice na morčátka... 

A jsem ráda, že jsi odešla klidně v mém náručí a na své oblíbené dece, jen pár minut před vstupem na veterinu… Tam by mě totiž čekala mnohem horší volba 💔


Byla jsi neskutečná a hrozně bych si přála, abys mohla žít se mnou celý můj život... Alespoň v mém srdci budeš navždy ❤️


Doufám, že se máte lépe a berte tohle jako připomínku, že nic není jisté. Běžte dnes, hoďte vše za hlavu a stravte čas s někým, koho máte rádi, na kom vám záleží. Těch dní s nimi je až příliš málo...

Comments

  1. Neznám větší milovnici morčátek než jsi ty Baru ❤, máš k nim opravdu moc krásný vztah a tato bolest tě velmi zasáhla.. moc mě to mrzí 🖤. Sama jsem za život měla několik morčátek a vždy jsem je měla strašně ráda, ale vždy když odešly tam nahoru byla to pro mě také velká bolest.. 😢. Má poslední se jmenovala Cherry - jako třešnička 🍒, měla jsem jí taky nějakých 6 let 🙂. Věřím, že teď už jí nic nebolí a netrápí, ale je stále s tebou ❤. Drž se!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc mě to mrzí.. Přeji tu upřímnou soustrast.
    Taky jsem za svůj život měla tři morčátka a všechna už odpočívají v pokoji..

    OdpovědětVymazat
  3. Barunko, zdravím. Škoda, že je život morčátek kratší než lidí. Vím, žes měla Zuzanku moc ráda, její fotky jsou úžasné ! Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Baru, moc mě to mrzí. Sama jsem 8 let chovala morčátka a každé jedno pro mě bylo speciální. Zvířata jsou to nejlepší, co si může člověk v životě "koupit". Protože ta láska od nich, ta je k nezaplacení <3

    OdpovědětVymazat
  5. Barunko, je mi to tak moc líto. Sama jsem měla morčátko a pamatuji si, jak jsem bulela, když zemřelo. :( Ono se to nezdá, ale oni člověku tak přirostou k srdci.. Snad se máš už trochu lépe. V této situaci jde všechno stranou, to chápu. Hlavně, abys byla v pořádku. Ty fotky jsou moc krásné, máš krásně zachycené vzpomínky. Snad je bobince už lépe.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásně napsané. Morčátka jsou skvělí mazlíčci. Moc mě tvoje ztráta mrzí :( Upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat
  7. Moc mě to mrzí, Baru. Vzpomněla jsem si, když nám tenkrát odešli naši papoušci a nebo křečci. Člověk si řekne, že to je "jen zvíře", ale u nás byli tihle tvorečci vždy součást rodiny. Drž se, věřím, že je na lepším místě <3

    OdpovědětVymazat
  8. Je to něco strašného :( přeji upřímnou soustrast <3. Měli jsme křečky a byli součástí naší rodiny. Teď máme králíka. Jednou jsem byla u smrti koně. Bylo to něco hrozného....

    OdpovědětVymazat
  9. Já to říkám pořád, že kdo doma tyhle chlupáče nikdy neměl, tak nepochopí, jací přátelé a parťáci to vážně umí být. My měli doma morčátka od mých snad 8 let. Píďa se dožil dokonce 9 let, což bylo na morče fakt hodně. Zažil se mnou tolik. Teď už máme třetího králíčka a musím říct, že s těmi je to zase o level jinde. Reagují více, jsou z mého pohledu mazlivější a je s nimi trochu větší sranda. Všichni jsou ale děsně roztomilí a moc mě mrzí, že Zuzanka už není součástí rodiny. Byla to krásná princezna. ♥ :)

    OdpovědětVymazat
  10. Zlatíčko, byla to krásná, fotografická Chlupatá kulička. Ať to brzo přebolí

    OdpovědětVymazat
  11. Baru, je mi to líto, že vás taky brzy po Bobečkovi odešla i Zuzanka. Kolika se morčátka běžně dožívají?

    Jak už tu psali komentující přede mnou, kdo podobná zvířátka nikdy neměl, jen těžko pochopí, že i hlodavci se dají vycvičit, že na nás reagují, cítí a vnímají emoce, zkrátka že jsou to skuteční parťáci, když se jim člověk otevře a dá jim svoji lásku.

    OdpovědětVymazat
  12. Moc mě to mrzí, byla nádherná :( Jako malá jsem také měla morčátka a užila jsem si s nimi krásné chvíle, ráda na ně vzpomínám :) Drž se <3

    OdpovědětVymazat
  13. To je smutné a mrzí mě to:( upřímnou soustrast, naprosto chápu tvé emoce... Navždy bude ale s tebou ve tvém srdci

    OdpovědětVymazat
  14. To je mi moc líto, drž se <3.

    OdpovědětVymazat
  15. To mě moc mrzí, ztráta mazlíčka je vždycky těžkou zkouškou a úplně chápu tvé pocity. :( Čas vše zahojí a Zuzanka na tebe jistě bude dávat zeshora pozor...

    OdpovědětVymazat
  16. I'm so sorry for your loss. Pets always hold a special place, and it’s safe to say she was truly loved and had a happy life with you.
    xoxo
    Lovely
    www.mynameislovely.com

    OdpovědětVymazat
  17. Na morčatá som mala alergickú reakciu, takže aj keď som niekde na návšteve, tak sa skôr pozerám ako dotýkam. Okrem toho mám veľké šťastie, že náš papagáj žije 40 rokov. Tak ak sa mu nič nestane, v podstate ho budem mať celý život.

    OdpovědětVymazat
  18. Barunko, myslím na tebe. Chybíš nám. Snad jsi v pořádku.

    OdpovědětVymazat
  19. Udělala jsi pro maximum, bylo od tebe krásné, že jsi s ní poslední dobu trávila na 100 %, aby nebyla sama. Moc mě to mrzí Baruško, upřímnou soustrast. Drž se <3

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  20. Barunko, jsi v pořádku? Moc na tebe myslím! <3

    OdpovědětVymazat
  21. Ach Barunko. Napsala jsi to tak krásně. Moc mě to mrzí, prošla jsem si tím také, když mi umřela kobylka, pejskek, křečci, kočičky. Pokaždé to moc bolí, ale hlavně teď už nic nebolí ty naše tvorečky. Drž se <3

    OdpovědětVymazat

Upřímně děkuji za každý komentář! ❤